Lékárníci
Nábytek z tmavého dřeva, elegantní poličky, které už mají správnou patinu a na nich stojí bílé porcelánové baňky, v nichž se ukrývají tajuplné směsi s léčivými vlastnostmi. Jejich zvláštní aroma provoňuje celý prostor. Taková je lékárna našeho mládí.
Lékárník s šedivými vlasy, bílými jako jeho plášť, na kterém je vyšitý сechovní znak s aesculapovou holí s ovinutým hadem.
Kdokoli po něm něco chtěl, pokaždé říkal: „Přijďte za tři dni.“ Všechny léky totiž připravoval sám, s velkou pečlivostí a přesností odměřoval a míchal jednotlivé komponenty, což zabralo hodně času.
Tak nějak si starého dobrého lékárníka v duchu představujeme, jak sedí v zadní místnosti lékárny mezi poličkami s destilátory, pipetami a zkumavkami. A míchá léčivé směsi v hmoždíři.
Současné lékárny ale vypadají úplně jinak. Jsou prostorné a světlé, s elegantně rozmístěnými regály s plechovými poličkami. Vládne tam mladistvá a moderní atmosféra. Tisíce květin se na nás usmívají z krabiček léků, vyrobených strojově v továrnách. Ale i tady nám bílý plášť neomylně oznamuje, že jsme v lékárně.
Lékárník ze staré lékárny i farmaceut z té současné nicméně stále zůstávají jediní, kdo dokáže rozluštit záhadné recepty, napsané rukou lékaře.
Když vidíme, že je nějaký ručně psaný text špatně čitelný, říkáme: to jsou klikyháky jako na receptu od doktora. Existuje dokonce legenda o tom, jak si jednou jeden doktor napsal nějakou osobní poznámku a musel se obrátit na lékarníka, aby mu ji rozluštil.
Jednou mi jeden lékárník řekl: „Dodnes je v každé lékárně jeden lékárník, který vám dokáže připravit požadovaný lék... Lékaři umějí určit diagnózu a určují způsob léčby, ale farmaceut musí přijímat rozhodnutí a vybírat léky. Pouze on zná strukturu a vlastnosti každé složky léku…“.
Lékarník tedy bezpochyby zůstal stále stejný. Ať už stojí za pultem, či sedí v zadní místnosti nebo v laboratoři..., jeho znalosti, ochota a připravenost pomoci se nezměnily.
Lékař určuje diagnózu a lékárník připravuje léky. Na hranici těchto dvou profesí a jejich znalostí se nachází důkaz, že je vše vzájemně provázané. Oba jsou medici a oba mají na sobě bílé pláště.
A plášť? Odkud vlastně pochází a podle čeho si ho vybrat? Když chceme zjistit, jak funguje ten který lék, přečteme si instrukce na příbalovém letáku. Zkusíme to i v tomto případě?
Pláště Pastelli. (Vyroveno v Itálii)
«Složení: 100% přírodní látky (bavlna, len) nejvyšší kvality. Jde o mimořádně pružné látky, které byly vyvinuty tak, aby poskytovaly co největší měkkost a komfort. Mají originální střih a zaručují maximální svobodu pohybu v práci v jakékoli situaci. Jsou bílé jako porcelánové baňky a bělostné vlasy, nebo barevné jako pilulky léků a krabičky od léků».
«Informace k užívání. V jakékoli situaci, kdy se neobejdeme bez elegantního a pohodlného zdravotnického pláště.»
«Způsob užívání.
8 hodin denně, 5 dní v týdnu, před i po jídle. V případě intenzivního užívání se neraďte s lékařem. Doporučuje se konzultace s kolegou z vaší směny.»
«Varování.Nosit a prát tolikrát, kolikrát chcete, řiďte se instrukcemi.»
«Kontraindikace.
Nebylo nalezeno vůbec nic.»
«Vedlejší efekty.
Byly zaznamenány případy silné závislosti na produkci firmy Pastelli způsobené pocity spokojenosti a vzrůstající sebedůvěry. Viditelné syndromy: světová extratřída a elegance.»
Jenomže když chceme zjistit, jestli je lékarník kompetentní, musíme si počkat na výsledek. A plášť? Je možné si ho vyzkoušet? Ale samozřejmě, Pastelli vám takovou možnost nabízí.